Co když nejde o jeden cíl, ale o chuť žít?

Stalo se ti někdy, že jsi dosáhl něčeho, o čem jsi snil, a místo radosti přišel pocit prázdna?

Dlouho se snažíme, zaměřujeme, tlačíme, jdeme za tím "jedním velkým cílem"… a když ho konečně máme, nedokážeme si ho užít. Ztratí se smysl, nadšení, pohyb. A my přepneme na přežívání. Možná jsme si cestou ztratili zájem o samotný život.

Co když jsme si z cíle udělali něco, co měl být jen milník?
Co když je v pořádku mít několik menších, "nezávažných" cílů, které nám dávají šťávu, chuť tvořit, poznávat a zkoumat?

Z pohledu Access Consciousness je cíl často jen mentální konstrukce, která nás může držet ve fixaci a v iluzi lineárního pohybu. Otázka ale otevírá nové možnosti, nový prostor, nové směry. A tam, kde jsou možnosti, je i energie – a kde je energie, tam se rodí život.

Zkus si položit některou z těchto otázek:

• Co musím přidat do svého života, abych se nenudil?

• Co nového mohu dnes objevit?

• Jaké zalíbení pro život mohu mít?

Otázky nejsou od toho, abys na ně hned hledal odpověď v hlavě.
Jsou jako semínka – nech je uzrát. Život ti odpoví svým způsobem. Možná skrze nový nápad, pozvání, nebo náhodné setkání, které tě rozsvítí.

A co když právě to je klíč? Ne cíle, které tě definují. Ale živost, která tě volá.

Tak… co tě dneska potěší?